Atraktivní okruh nejznámějšími partiemi Českého Švýcarska
Hřensko - Tři prameny - Pravčická brána (odbočka) - Mezní Louka - Nad soutěskami - Divoká soutěska - Tichá soutěska - Hřensko
celkově 5 až 6 hodin (min. 15 km pěšky + 1,5 km na pramicích)Časový plán:
Výchozí bod:
Hřensko
příjezd možný
autem z Děčína směrem na sever ke státní hranici, po 12 km dojedeme do Hřenska
z Drážďan přes Pirnu, Königstein, Bad Schandau, na hraniční přechod Schmilka - Hřensko
Možnosti parkování: auto musíme nechat na parkovišti ve Hřensku (placené parkoviště za restaurací Klepáč) nebo dojet na parkoviště na Mezní Louku (u hotelu Mezní Louka), toto jsou dva výchozí body pro výlet na Pravčickou bránu (mimo tato místa je přísný zákaz parkování)
autobusem z Děčína autobusovou linkou do Hřenska a Mezní Louky – zastávka je ve Hřensku a dále pak u Třech pramenů a na Mezní Louce
vlakem nejbližší vlaková zastávka je v Děčíně, dál pokračujeme autobusem a pěšky.Nejbližší vlaková zastávka na německé straně je v obci Schöna nacházející se na protějším břehu Labe naproti Hřensku, do Hřenska se jednoduše dostaneme převozem
pěšky z Hřenska po červené turistické značce (vede po silnici), po 1,5 km na rozcestí zvané Tři prameny se dáme doleva na lesní kamenitou cestu, ta nás dovede po 2,5 km až na místo.
Z Mezní Louky po červené turistické značce tzv. Gabrielinou stezkou, která nás po 6,5 km lesem dovede až na Pravčickou bránu
Náročnost:
lehká túra, vedoucí po dobrých, značených turistických stezkách; kromě úvodního výstupu k Pravčické bráně se jde převážně mírně zvlněným terénem, po rovině nebo z kopce.
Možnosti občerstvení:
výletní restaurace Sokolí hnízdo a bufet pod Pravčickou bránou, hotel a stánky na Mezní Louce, výletní hostinec a bufet v Tiché soutěsce, restaurace a penzióny v Hřensku.
Zdroj:
Nakladatelství Kletr; www.kletr.cz
Pozoruhodnosti na trase
Skalní útvary nad Gabrielinou stezkou
Turistická stezka vedoucí ze Hřenska na Mezní Louku.
Divoká a Tichá soutěska
Romantická plavba lodičkou na říčce Kamenici Tichou (Edmundovou) a Divokou soutěskou s veselým výkladem převozníka. Jezdí se v obou směrech, po proudu i proti proudu. Na Mezním můstku mezi soutěskami je možnost občerstvení v restauraci.
Soutěsky na Kamenici tvořily dlouhou dobu obtížnou překážku, kterou museli obyvatelé pravobřežních obcí Vysoké Lípy a Mezné zdolávat cestou do kostela v Růžové. Kamenice však byla nejen překážkou, ale i zdrojem příjmů - plavilo se tu dříví a při zimních tazích pstruhů a lososů nastávaly rybářům zlaté časy. A do toho přišli odvážlivci s nápadem splout soutěsky na vorech. Pět dobrodruhů uzavřelo v r. 1877 zdánlivě šílenou sázku v hřenské hospodě U zeleného stromu a pak na třech vorech vyplulo od Dolského mlýna do míst, kterým tenkrát lidé říkali "konec světa". Čtyři metry dlouhá plavidla dopravila posádku bez úhony až do Hřenska. Tím byl položen základ využití soutěsek jako turistické atrakce. Kníže Clary-Aldringen poovolal italské odborníky a pod jejich vedením pak na 200 dělníků upravovalo soutěsky, pomáhal i Horský spolek pro České Švýcarsko. Byly zřízeny plovoucí chodníčky, mostky, vystříleny tunely, zasazeny lávky nad vodou a postaven jez. Dne 4. května 1890 byla slavnostně otevřena Tichá neboli Edmundova soutěska a restaurace v soutěskách. Provoz obstarávalo pět lodiček, převozníci v námořnických stejnokrojích poháněli a kormidlovali plavidla bidlem, což zůstalo dodnes. Divoká soutěska se svého otevření a první plavby dočkala o osm let později v r. 1898.
O oblíbenosti této atrakce si uděláme obrázek z doložených písemností z dvacátých let 20. stol. - v Edmundově soutěsce převáželo 14 člunů, v Divoké 7, dohromady navštívilo soutěsky v průměru 160 000 lidí ročně. Plavilo se od sedmé ranní hodiny do tmy a byly stanoveny i přísné předpisy - v soutěskách byl zakázán podomní obchod, žebrota, fotografování jako obchodní činnost a vylepování politických letáků
www.soutesky-hrensko.cz www.soutesky.cz
Pravčická Brána
Pravčická brána je největší přirozená skalní brána na našem kontinentu, národní přírodní památka. Je považována za nejkrásnější přírodní útvar Českého Švýcarska a tvoří symbol celé oblasti.
Její rozměry jsou úctyhodné, přesto se při pohledu z blízka zdají býti ještě větší. Rozpětí oblouku u dna je 26,5 m, výška otvoru 16 m, šířka 7-8 m, minimální tloušťka 3 m, vrcholová plošina brány je 21 m nad jejím dnem.
Od místa vstupu do areálu se rozbíhají upravené stezky a schodiště na jednotlivé vyhlídky, odkud můžeme pozorovat samotnou Pravčickou bránu nebo se kochat působivými pohledy do blízkého i vzdálenějšího okolí.
Neodmyslitelně k Pravčické bráně patří výletní zámeček Sokolí hnízdo. Vybudován byl r.1881 na místě chatrče z dubové kůry, která sloužila jako výčep. Původně bylo Sokolí hnízdo využíváno k ubytovávání významných hostů zdejšího rodu Clary-Aldringenů. Dnes se v prvním patře nachází muzeum národního parku. V přízemí se dochovala stylová restaurace vyzdobená původními malbami.
Základní informace:
Lokalita: Hřensko
Přístupnost:
Auto musíte nechat na parkovišti ve Hřensku (placené parkoviště za restaurací Klepáč) a nebo dojet na parkoviště na Mezní Louku (u hotelu Mezní Louka), toto jsou dva výchozí body pro výlet na Pravčickou bránu (mimo tato místa je přísný zákaz parkování). Z těchto bodů poté pokračujte pěšky po vyznačené červené trase.
Provozní doba:
duben - říjen: denně od 10.00 - 18.00
listopad - březen: zavřeno
Vstupné do areálu : dospělý 75,-Kč, děti, studenti, důchodci 25,-Kč
www.pbrana.cz
Z Hřenska sledujeme červené pásové značení nejprve po silnici až k turistickému rozcestí Tři prameny. Odtud začíná výstup k Pravčické bráně. Dáme se lesní cestou vlevo a stoupáme pod strmé skalní stěny. Nad serpentinami dosáhneme úpatí samostatného skalního útvaru Malý Pravčický kužel, který je oblíbeným cílem horolezců. Závěrečný úsek výstupu vede po visutém můstku, pak uměle proraženým tunelem.
Po prohlídce areálu se vracíme na hlavní značenou cestu a pokračujeme členitým traverzem podél skal. Tento úsek upravený v r. 1892 nese název Gabrielina stezka. Cesta se vine takřka po vrstevnici, obchází boční údolíčka a neustále se přimyká ke skalním útvarům, občas se otvírají hezké výhledy. Nad námi postupně defilují další známé útvary : Velký Pravčický kužel, Homole cukru, Křídelní stěna, atd. Posléze se napojíme na širší cestu a lesem sestoupíme na Mezní Louku.
Odtud pokračujeme podle modrých značek příjemnou lesní cestou 1,5 km k turistickému rozcestí Nad soutěskami. Zde odbočíme vpravo (bez značení) a pěknou skalnatou roklí sejdeme až do sevřeného údolí Kamenice. Uměle zajištěná cesta podél řeky, nad níž se tyčí mohutné pískovcové stěny a věže, nás po chvíli dovede k hornímu přístavišti pramic v Divoké soutěsce, které bylo vybudováno při ústí malebného Kachního potoka. Následující úsek soutěsky je suchou nohou neprůchodný. Jediný způsob, jak se dostat dál, představuje tedy plavba po vodě.
Po absolvování asi 600 m vodní plavby Divokou soutěskou pokračujeme kolem Mezního můstku přes několik uměle vyražených tunelů a skalních galerií k hostinci a hornímu přístavišti pramic v Tiché soutěsce. Zde se pak dále plavíme téměř 1 km, mj. i pod umělým vodopádem. Od konce plavby zbývá zpět do Hřenska ještě zhruba 1,5 km pohodlné chůze.
